Můj život je spjatý s Prahou 10, s lékařstvím a se sportem. Jsem přesvědčený o tom, že člověk je skutečně úspěšný pouze pokud dělá věci, ke kterým má vztah a kde má zároveň nějakou znalost. Proto chci v Senátu zlepšovat právě české zdravotnictví a pomoci s lokálním sportem právě na desítce. Jako lékař pracuji 50 let, sportu se na mnoha úrovních věnuji takřka celý život, tak snad nebude znít namyšleně, když řeknu, že bych si teď troufnul těmto oblastem věnovat i v politice.

Nikomu se nám nechce chodit po nemocnicích. A často bychom se tomu mohli dokonce vyhnout, pokud bychom o své zdraví dobře pečovali. Péče o zdraví je sice na každém z nás, ale stát a jeho zdravotnický systém nemají úplně svázané ruce a mohou lidi přinejmenším motivovat.

Proto si myslím, že:

• Jedinou cestou, jak čelit civilizačním onemocněním je významné zapojení primární a sekundární prevence.
• Prevence je základ, protože zapojuje pacienty do péče o své zdraví, vytváří vědomí zdravého životního stylu.
• Dnes více než kdy dříve je nutné restartovat všechny klíčové preventivní programy, které byly za pandemie v řadě případů nedostatečně využívány.
• Chci se zasadit o posílení primární a sekundární prevence nemocí ze strany státu i zdravotních pojišťoven

Ne každý je možná talentovaný sportovec, ale každý se může hýbat – a každý by k tomu měl mít příležitost. Mezi „epidemie“ by se dala počítat také šířící se dětská obezita. Pojďme začít tam, kde je to nepřirozenější – otevřít dětem cestu ke sportu, dát jim příležitost si vybrat sport, který je baví, uzpůsobit okolnosti tak, aby se tomu sportu mohly skutečně věnovat.

Často se stává, že sport je výsadou dětí, jejichž rodiče na to mají dost času a peněz. To je rozhodně špatně – nejen pro děti a rodiče, ale ve výsledku i pro stát, který dřív nebo později řeší následky civilizačních chorob pramenících právě z nedostatku pohybu.

Proto si myslím, že:

• Současný systém volnočasových aktivit pro děti a mládež nedostatečně propojuje systém školních a mimoškolního aktivit a je nutné to změnit.
• Sportovní aktivity našich dětí a vnuků se často odehrávají mimo školní sportoviště, která jsou v lepším případě pronajímána za jiným účelem, v horším případě pak zejí prázdnotou. Praha 10 může být městem, kde se začne sport dětí aktivně rozvíjet.
• Rodiče a prarodiče často cestují s dětmi od jednoho sportoviště k druhému, zatímco v jejich škole se lokální sportovní kluby vůbec neobjevují. Pojďme najít způsob, jak využívat místní sportoviště.
• Chci se zasadit o užší provázání školních a mimoškolních pohybových aktivit a zlepšit přístup sportovních klubů ke školním sportovištím

Populace stárne. Krom mnoha jiných efektů to vede také k tomu, že roste počet lidí, o které se musí společnost – ať už zdravotnictví nebo jejich rodiny s pomocí sociálních služeb – starat. Celý systém péče o podobné pacienty je přitom místy zkostnatělý, nevyužívá naplno všech možností moderního zdravotnictví a sociálních služeb a nedává rodinám dost flexibility.

Proto si myslím, že:

Nastavit systém dlouhodobé péče, čili tzv. sociálně-zdravotního pomezí, se v České republice nedaří již 30 let a je potřeba to urychleně změnit. Hned v dalším volebním období Senátu.

• Péče o pacienty se ztrátou soběstačnosti se však s ohledem na jejich počet i zastoupení ve všech generacích každoročně stává problémem desetitisíců rodin po celé zemi. Praha 10 může být místem, které se ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady zaměří na modernizaci tohoto typu péče a půjde ostatním městům příkladem.
• Chci se zasadit o legislativní definování dlouhodobé péče a nastavení jasných pravidel jejího poskytování v České republice