Můj život je spjatý s Prahou 10, s lékařstvím a se sportem. Jsem přesvědčený o tom, že člověk je skutečně úspěšný pouze pokud dělá věci, ke kterým má vztah a kde má zároveň nějakou znalost. Proto chci v Senátu zlepšovat právě české zdravotnictví a pomoci s lokálním sportem právě na desítce. Jako lékař pracuji 50 let, sportu se na mnoha úrovních věnuji takřka celý život, tak snad nebude znít namyšleně, když řeknu, že bych si teď troufnul těmto oblastem věnovat i v politice.

Prevence na prvním místě

Nikomu se nám nechce chodit po nemocnicích. A často bychom se tomu mohli dokonce vyhnout, pokud bychom o své zdraví dobře pečovali. Péče o zdraví je sice na každém z nás, ale stát a jeho zdravotnický systém nemají úplně svázané ruce a mohou lidi přinejmenším motivovat.

Děti se musí více hýbat

Ne každý je možná talentovaný sportovec, ale každý se může hýbat – a každý by k tomu měl mít příležitost. Často se stává, že sport je výsadou dětí, jejichž rodiče na to mají dost času a peněz. To je rozhodně špatně – nejen pro děti a rodiče, ale ve výsledku i pro stát, který dřív nebo později řeší následky civilizačních chorob pramenících právě z nedostatku pohybu.

Péče o dlouhodobě nemocné vyžaduje reformu

Populace stárne. Krom mnoha jiných efektů to vede také k tomu, že roste počet lidí, o které se musí společnost – ať už zdravotnictví nebo jejich rodiny s pomocí sociálních služeb – starat. Celý systém péče o podobné pacienty je přitom místy zkostnatělý, nevyužívá naplno všech možností moderního zdravotnictví a sociálních služeb a nedává rodinám dost flexibility.